FOTOGALERIE »
fotogalerie
Tato fotka je z alba
Rafty 2015
Úvodní stránka Jak pracujeme MŠ se představuje Pro rodiče Projekty Stravování Školní vzdělávací program Spolek rodičů při MŠ Kaplice 1.Máje Poradenská pomoc školy 1.třída 2.třída 3.třída 4.třída Rozpočet školy Ostatní Virtuální prohlídky Jídelní lístek (1.-3. třída) Jídelní lístek (4. třída) Elektronická omluvenka Diskuze Kontakt


Pro rodiče nováčků
rubrika: Pro rodiče

Děti nastupují do mateřské školy

Doc. PhDr. Lenka Šulová, CSc., FFUK
časopis INFORMATORIUM 3-8. září 2004, č.7, str. 5-7.

Září je pro mnohé malé děti významným obdobím jejich života. Nastupují totiž do mateřské školy. Věnujme čas společnému zamyšlení nad tím, jak jim tuto situaci co nejvíce usnadnit.

Tradice, zkušenost i různé výchovné přístupy, které se v mateřských školách v etapách jejich vývoje uplatňovaly, vedly k tomu, že jsou na vysoké úrovni jak ve smyslu kvality pracovníků MŠ a jejich vzdělání, tak ve smyslu podnětnosti prostředí či realizovaných výchovných projektů. Mohu říci, že úroveň našich předškolních zařízení lze směle srovnávat s kteroukoliv jinou vyspělou zemí světa. Pro rodiče je však stále aktuální otázka, zda je vhodné malé dítě „vytrhnout“ z rodinného prostředí a umístit ho do kolektivu, mezi vrstevníky, pod vedení a vliv cizí, byť profesionální, autority. Tato otázka byla intenzivně řešena především po druhé světové válce v souvislosti s výzkumy zaměřenými na deprivační vlivy, jež působí na malé dítě. Dva významní čeští psychologové, Z. Matějček a J. Langmeier, kteří uvedli problematiku psychické deprivace dítěte do ČR už v 60. letech, zdůrazňují význam tří dimenzí, které je nutné sledovat při umísťování dítěte do předškolního zařízení:

  • Míru, do jaké zařízení doplňuje rodinnou výchovu (zda jsou rodinné výchovné přístupy v souladu s institucí a kolik času tráví dítě mimo rodinu).
  • Věk, ve kterém dítě do kolektivu přichází (zdůrazňují, že kolektivní výchova bude mít jiný vliv na batole, které ještě kolektivu nedozrálo, a jiný na dítě starší 3 let, které už spontánně dětskou společnost vyhledává).
  • Vnitřní organizaci výchovy a práce s dětmi v jednotlivých zařízeních, což souvisí též s osobnostními předpoklady tamních vychovatelů, s tradicemi, materiálními podmínkami, stálostí vychovatelského týmu apod.

Domnívám se, že velmi pozitivní roli může sehrát také dobrá kooperace vychovatelů a rodičů. Setkávám se v zahraničí s tím, že vychovatelé jsou rodiči vnímáni jako odborníci, kteří jim právě v adaptaci dítěte na předškolní zařízení mohou pomoci. Jak usnadnit dětem nástup do MŠ?

Zopakujme si stručně, co charakterizuje dítě předškolního věku (3–6 let) z hlediska jeho psychického vývoje. Spontánní hra

Předškolní období je nazýváno obdobím hry. Je to právě hra, která zcela vyplňuje celodenní aktivitu dítěte, je-li ponecháno v rodinném prostředí. Podle spontánní hry dítěte předškolního věku se dobrý pozorovatel dozví mnohé o dítěti, jeho povaze, předpokladech, temperamentu. Lze říci, že herní zvyky dítěte se později přenášejí do jeho způsobů učit se i do pozdějších pracovních návyků. Nástup dítěte do MŠ by neměl omezit možnost rodičů své dítě při spontánní hře pozorovat, případně se jí účastnit. Rodiče by si měli ponechat tolik společně tráveného času, aby toto bylo možné. V některých zemích západní Evropy řeší vzniklý problém dokonce tak, že děti jsou sledovány ve školce videokamerou a rodič má prostřednictvím přímého přenosu na internet kdykoliv během dne možnost vidět své dítě. Učitelky mateřské školy by se měly snažit seznamovat rodiče ještě před nástupem dítěte s prosazovanými výchovnými principy. Pro vývoj dítěte je vhodné, upřednostňují-li v nich spontánní hru v dostatečné míře. Měly by působit i na rodiče v tom smyslu, aby se i oni sami zamysleli nad tím, zda ponechávají dítěti dostatek času na skutečně volnou hru. Dnes se často setkávám s tendencí rodičů zcela vyplnit volný čas předškolního dítěte různými řízenými aktivitami, kroužky, přípravou na školu, jazykovými kurzy. Z hlediska zdravého psychického vývoje předškolního dítěte to pokládám za předčasné a nevhodné. Pohyb

Zdokonalují se motorické projevy dítěte. Pohyby jsou elegantnější, koordinovanější. Zlepšuje se jemná motorika, což se projevuje jednak kresebnými projevy a také schopností lépe manipulovat s drobnými předměty - korálky, knoflíky, kamínky, stavebnicí apod. Rodiče by měli být co nejčastěji (pokud možno denně) učitelkou informováni o tom, jak jejich dítě strávilo čas ve školce, a svým domácím programem buď doplnit pohybové aktivity, jestliže se jich nedostávalo, nebo naopak dodat klid a odpočinek. Nezapomínejme na to, že samotný pohyb mimo domov s novými podněty je pro dítě velmi fyzicky náročný. Únava v prvním období docházky do mateřské školy je běžným jevem a musíme na ni adekvátně reagovat. Prostor a čas

Rozvíjí se zraková a sluchová diferenciace nezbytná pro pozdější proces analýzy a syntézy při čtení a psaní. Zdokonaluje se prostorová a časová orientace. V mateřských školách se této oblasti věnuje značná péče, ale učitelky by měly i rodiče podněcovat k tomu, aby věnovali pozornost tomuto rozvoji. Příkladně je vhodné, aby dítě vědělo, kde se školka nachází ve vztahu k jeho domovu. Je mnohem klidnější, když má pocit, že se může domů snadno vrátit. Stejně to platí i o objasňování doby, za kterou rodiče opět uvidí. Neříkejte dítěti "odpoledne", to je pro něho příliš abstraktní pojem, ale příkladně "až se naobědváš, tak pro tebe přijdu". Je třeba sliby dodržovat, naše děti jsou chytré a lépe snesou větší zátěž než nejistotu ve slovo svých blízkých.

Paměť předškoláka je spíše bezděčná, mechanická, konkrétní a krátkodobá. Dítě je myšlenkově vázáno na to, co bezprostředně vnímá. Je vhodné, aby rodiče dali dítěti s sebou do školky něco, co by mu domov a blízké stále připomínalo a co by mohlo mít nenápadně při sobě (kaštan, kamínek, malinkého plyšáčka do kapsičky, fotografii) Realita a výmysl

V období předškolního věku se projevují barvité a bohaté představy, které často doplňují nepřesně vnímanou realitu nebo nahrazují něco, co dítě vnímalo jako nesrozumitelné nebo negativní. Tato dětská konfabulace není tedy lhaním, jak se dospělí občas obávají, ale je jakýmsi postupným vývojovým krokem v cestě za přesným vnímáním reality. V mateřské škole i doma by dítě mělo mít dostatek prostoru k vlastnímu vyjádření, i když je podezření, že se jedná o smyšlenky. Dítě poskytne často při troše času a pozornosti pro jeho vyjadřování cenné informace. Dospělý by měl dát dítěti najevo, že rozumí jeho potřebě situaci trochu přibarvovat, ale postupně ho vést od "tohle bylo jenom jako" k "tohle bylo doopravdy". Rozvoj řeči

Dochází ke zkvalitňování řečových projevů, rozšiřování slovní kapacity i k osvojování gramatických pravidel. Projevuje se též výrazněji kognitivní složka řeči, související s nárůstem poznatků a zkušeností dítěte. Dítě už dokáže řečí vyjadřovat své pocity, prožitky a potřeby (složka expresivní) a řeč uplatňuje i svou funkcí regulační. Mluveným slovem lze ovlivňovat bezprostřední chování dítěte a dokonce může instrukce být občas dítětem i následně opakována a posléze zvnitřněna v tzv. vnitřní řeč. Proto je nutné, aby učitelky i rodiče s dítětem dostatečně mluvili, i když jeho setrvalá otázka "a proč" vede občas k jejich únavě či netrpělivosti. Je třeba, aby dobře a především mnohými způsoby dítěti vysvětlovali, proč bude docházet do školky, co se tam bude dít, jaké tam může objevit radosti či těžkosti. Děti rády poslouchají vzpomínky rodičů na jejich vlastní docházku do školky nebo povídání paní učitelky, jak se kdysi někomu do školky moc nechtělo. Je velmi dobře, když je od počátku vytvořena možnost o svých pocitech vzájemně mluvit. Dokonce jsem se setkala s tím, jak dítě utěšuje vystrašenou maminku: "Neboj se, já to tam zvládnu, já tam na tebe počkám." Obecně je důležité, aby byl kladen důraz na jazykovou úroveň a rozvoj českého jazyka v mateřské škole. Samostatnost

Pro předškoláka je velmi významný jeden paradox. Potřebuje aktivitu, kterou téměř nepřetržitě dává najevo (poskakováním, mluvením, vyhledáváním činností), ale stejně intenzivně potřebuje stabilitu prostředí, jistotu, trvalost zázemí. Některé děti velmi nelibě nesou jakékoli změny (malování bytu, přestavení nábytku, změnu svého místa u stolu apod.). Když si dítě přestane být svým zázemím jisté, jeho aktivita, chuť k samostatným projevům a zvídavost rychle vyprchají. Je dobré, když se učitelkám i rodičům podaří co možná nejvíce z předchozích zvyků dítěte uchovat i po jeho nástupu do MŠ. Není moudré mu například přestat číst před spaním se slovy: "Teď už vám čtou ve školce a já nemám čas." Změny by měly být spíše pozitivní a posilovat jeho sebevědomí: "Teď, když už chodíš do školky, můžeš dojít sám koupit lístek v pokladně kina (vyndat dopisy ze schránky, nasypat žrádlo kočce, prostřít)". Dítě by mělo tuto životní změnu vnímat jako vývojový krok kupředu, větší samostatnost, které se mu dostává. Samozřejmě velmi záleží na předchozích výchovných přístupech v rodině. Dítě, které neopouštělo náruč matky, sotva přišel domů někdo cizí, to bude mít těžší. Citový kontakt

Významnou charakteristikou dítěte tohoto období je potřeba citového vztahu a citového kontaktu, potřeba sociálního uznání, potřeba postupné emancipace. Je štěstím, když se podaří, že dítě má svou paní učitelku rádo a ona jeho. Rodiče by měli tento vztah pomoci budovat. Je oporou pro dítě. Dítě potřebuje vrstevníky.

Předškolní období je velmi důležité pro formování základních citových projevů. Citové prožívání tohoto věku je velmi intenzivní, ale zároveň krátkodobé a proměnlivé. Děti postupně začínají ovládat své citové projevy, dokáží už být kritické samy k sobě, hodnotí své chování, umějí se litovat, zlobit se za něco samy na sebe. Vytváří se sebecit, který souvisí s pocitem vlastní identity a sebevědomím. V tomto věku převládá u zdravého dítěte nálada veselá, postupně ustupuje strach z neznáma, na důležitosti nabývají sociální city (láska, nenávist, sympatie, nepřátelství). Mezi vrstevníky se rozvíjí schopnost spolupracovat, mít pochopení pro druhého i utěšovat plačící kamarády. Rozvíjí se však též soupeření, schopnost podřídit se ostatním, řešit konflikt kompromisem apod.

Předškolní dítě by bylo frustrováno nemožností být v kontaktu s vrstevníky. Je tedy třeba tento kontakt umožnit - třeba právě nástupem do MŠ, ale vhodně ho dávkovat, neboť stejně tak dítě potřebuje ještě dostatečný kontakt s rodiči v rodině. Velmi důležitý je pro dítě vztah matky a otce, který bedlivě sleduje. Je třeba zdůraznit, že právě v tomto věku jsou pokládány základy citového chování a prožívání a je velmi důležité, v jakém prostředí dítě vyrůstá, jaké modely může dítě každodenně pozorovat.

Je nutné rodiče připravit na to, že chtějí-li usnadnit nástup do školky svému dítěti, měli by více než jindy pečovat o hezkou atmosféru domova a především odsunout případné spory před ním. Nástup do školky by všichni měli vnímat jako jakousi mimořádnou událost a vyčlenit si na dítě více času. V kolektivu se setkává s mnoha situacemi, kde potřebuje objasnění nebo je potřebuje dodatečně probrat s dospělými. Je velmi důležité, aby se od počátku tato možnost následných rozhovorů s rodiči, sourozenci, prarodiči, ale též učitelkami vytvářela. Předškolní období je obdobím počátků pro vývoj morálky či morálně etického cítění. Je tedy v zájmu pozdějšího vývoje dítěte, aby mělo dostatečnou možnost si objasňovat v rozhovorech, jaký je rozdíl mezi legrací a škodolibostí, mezi krádeží či půjčením si apod.

Obecně lze říci, že dítě je kolem třetího roku obvykle dostatečně zralé pro nástup do vrstevnické skupiny. Kontakt s vrstevníky dokonce aktivně vyhledává, protože si potřebuje vyzkoušet to, co se naučilo v rodině. Základní sociální normy má obvykle zvnitřněny kolem třetího roku, takže dítě z dobré rodiny, která mu věnovala první tři roky péči, už dokáže být na přechodnou dobu bez bezprostředního kontaktu s matkou či otcem, aniž by strádalo. Už má interiorizovaný obraz matky ve své mysli (má vytvořenou její mentální reprezentaci).

Potřebuje kontakt se skupinou kamarádů pro osvojování dalších sociálních rolí, potřebuje je trénovat, modifikovat, uplatňovat v různých situacích. Potřebuje zažívat pocit vůdcovství i izolace a zavržení. Potřebuje si samo vytvářet klíče pro vlastní uplatnění mezi dětmi. I z tohoto důvodu je dobře, když MŠ poskytuje dostatečný prostor pro volnou spontánní hru.

Rodiče se tedy nemusejí bát umístit dítě do MŠ, i vzhledem k jejich vysoké kvalitě v ČR, ale je vhodné aby chápali nástup dítěte jako dobu zvýšených nároků na něho a aby mu v tomto období pomohli. Zdravé předškolní dítě se se zvýšenými nároky poměrně snadno vyrovná, ale pomohou-li mu s nimi jeho nejbližší, může to být dítětem vnímáno jako situace veskrze pozitivní.

Základní informace a rady pro vstup vašeho dítěte do mateřské školy: Vstup dítěte do mateřské školy klade na dítě a jeho rodiče nové náročné požadavky. Dítě si musí v novém prostředí najít svou identitu, vytvářet nové vztahy a začlenit se do organizované skupiny dětí. Autoři popisují, jak dítě a jeho rodiče tuto životní změnu prožívají a jaké problémy jsou spojené s tímto vývojovým obdobím dítěte. Nechybí ani informace o potřebné zralosti dítěte pro vstup do mateřské školy, o způsobu přijímání dítěte a jeho přizpůsobování se životu v mateřské škole a náměty pro práci rodičů s dětmi, která pomůže učitelkám při péči o dítě. Každá kapitola knihy obsahuje poznámku a podněty pro pedagogickou praxi v mateřské škole.

Zobrazit všechny články rubriky:
Pro rodiče

[ Úvodní stránka ]    [ Vytisknout stránku ]


Copyright © 2007 - 2018  ·  Mateřská škola Kaplice  ·  Všechna práva vyhrazena
Webmaster:  PC servis KB s.r.o.  ·  www.pckb.cz